Sebevražda je rakovina duše. Jak fungují sebevražedné myšlenky? Saša Kasal a Roksana Táborská.

Saša Kasal a Roksana Táborská z Národního ústavu duševního zdraví

Sebevražda je rakovina duše. Jak fungují sebevražedné myšlenky?

• Mění se s věkem: čím mladší člověk je, tím je ohroženější – lidé si během života osvojí jiné techniky, jak problémy zvládat.

• Mění se s pohlavím: páchají ji více muži, ženy se zase naopak častěji sebepoškozují (celosvětově na jednu sebevraždu ženy připadají 3 až 4 sebevraždy mužů).

• Šíří se jako nákaza: pokud v jedné třídě dojde k sebevraždě, je to rizikový faktor pro všechny spolužáky.

• Okolí to může zhoršit, stačí třeba říci “To mi nemůžeš udělat,”.

13 000 sebevražd za jeden rok – zhruba 4 úmrtí denně. Taková jsou data za rok 2022. Březen a duben jsou nejrizikovější.

Že je to teď těmi počítači? Ale vůbec ne. Počty od 50. a 60. let naopak stabilně klesají. Teprve od roku 2019 se začínají opět zvedat. Proč?

Příčina nikdy není jedna: covid, černé vyhlídky do budoucna, sociální sítě, dlouhé čekačky na psychology, návykové látky, dokonce genetická predispozice.

• Co dělat, když s vám někdo svěří s úmyslem spáchat sebevraždu?

• Vyhodí vás psycholog?

• Lze nějak vyvinit rodinu?

Stigma tématu sebevražd jsme rozkrývali společně se Sašou Kasalem a Roksanou Táborskou z Národního ústavu duševního zdraví v našem podcastu.

Omlouváme se všem za nižší srozumitelnost mužských hlasů. Originální nahrávka byla silně poškozena a to, co slyšíte, je výsledkem pracné rekonstrukce.